Někdy se stane, že i když nájemní smlouva nebyla řádně ukončena, nájemník byt nepředá a prostě uteče, zpravidla i s nějakým dluhem.
Vymáhání dluhu řeší jiná kapitola, tento článek pojednává jen o právech pronajímatele v takové situaci.
Občanský zákoník úpravou v § 2295 o. z. dává pronajímateli právo požadovat po (bývalém) nájemci úhradu za užívání bytu ve výši naposledy sjednaného nebo soudem stanoveného nájemného, ačkoliv již nájem skončil, a to až do doby, kdy mu (bývalý) nájemce byt odevzdá; jde přitom o nárok, který vyplývá přímo ze zákona. Řádné vyklizení bytu předpokládá i jeho odevzdání pronajímateli. Odevzdání bytu pronajímateli upravuje § 2292 věta druhá a třetí o. z.; nájemce má pronajímateli odevzdat klíče, přičemž věta třetí stanoví vyvratitelnou domněnku odevzdání bytu pronajímateli po skončení nájmu ke dni, kdy ho nájemce opustil způsobem, jímž dal jednoznačně najevo, že zanechává užívání bytu s úmyslem se tam již nevrátit (aniž by mu odevzdal klíče).
Takže pokud nebyl pronajímatel oficiálně informován o vyklizení bytu, může k dluhu nájemníka připočítávat každý měsíc nájemné, až do dalšího pronajmutí. Ale ta vymahatelnost dluhu nebývá u takových lidí příliš úspěšná, takže bychom to mohli považovat spíše za příjemný bonus, ale určitě bychom na tom neměli stavět strategii "bezpracného příjmu", naopak byt je třeba co nejdříve vyklidit, opravit a pronajmout kvalitnějšímu nájemníkovi.